Zprávy z bedýnky II

    Dnes jsou A vrhu tři týdny. A za poslední týden toho zvládli víc než dost:

1) O víkendu už jsme jim museli ostříhat drápky.

2) Konečně plně pochopili princip dokrmování mlékem z lahvičky...

3) ... a dneska hned na první pokus pochopili smysl jedení kaše z mističky.

Takže hurá, konečně můžeme bez problémů dokrmovat. Milí štěňáci jsou sice ještě teď zaprasení až na ocáscích (zítra je čeká jejich první česání a mytí obojků), ale konečně měli všichni příležitost se napucnout tak, jak doopravdy touží. :-)

4) O víkendu vyrazili poprvé do divočiny zvané balkón. Ten se v případě pěkného počasí stane jejich pravidelným bydlištěm. Ze začátku se sice tvářili poněkud nedůvěřivě, ale dneska už (k nelibosti Evey, která se před nimi chtěla schovat) vesele trajdali po celém území.

5) Přelezli vstup do boxu. Bestie.

Dneska v noci jsem je musela asi třikrát vracet. Nalepili jsme tam další prkno, ale teď má zas problém Evey, s nalitými cecíky se jí špatně skáče. Jenže když tam dáme ohrádku, nedostane se k nim už vůbec - a když Evey chce, dostat se tam dokáže. Takže to zatím necháme takhle. Spíš se děsíme, kdy překonají i tu novou zábranu. Evey s McKaiem očividně zplodili nové agility šampiony. Nebo klokany.

6) Začínají si hrát. Jakože včera červený žužlal modrého na zádech a ten se mu to pokoušel oplácet. Také se už pokoušejí o nějaké základní hravé pozice, ale nožičky jim to pořád kazí.

7) Začínají jim růst zuby. V tlamičce už jsme nahmatali zárodky špičáků. Evelynčina noční můra se pomalu ale jistě blíží. :-)

8) Rozšířil se jim zvukový rejstřík. Velmi. Od něžného kníkání, přes štěkání, pokusy o vrčení až po naprosto nesnesitelné jódlování. Co se posledního týče, to provádějí naštěstí jenom občas - když mají hlad a pak  taky v pravidelných intervalech v noci mezi druhou a pátou hodinou. Specialistkou na jódlování je fialová (Ano, ještě žije. A ano, občas je to těsné.). Odborníkem na ublížené kníkání "mám hlad" je modrý. Oblíbenou kratochvílí je ovšem samozřejmě především sborový zpěv, mimo jiné proto, že...

9) ... "pterodakrylové" už docela slyší. A vidí.

10) A především jsou čím dál tím roztomilejší - už vypadají opravdu jako pejsci, šinou se na nožičkách, vrtí ocásky, pozitivně reagují na fyzický kontakt, cucají vám prsty a prostě tak vůbec, jsou naprosto sladcí. 

Poslední novinka je, že kluci už mají svoje jména. :-)

modrý = Aldor

zelený = Akéla

žlutý = Adso

červený = Antiochos

bílý = Aegon