Zprávy z bedýnky IV

    Je to neuvěřitelné, ale zítra bude štěňátkům pět týdnů. Už jsou opravdu veliká, všechno koušou, ale pořád jsou roztomilá. :-)

Před pár dny jsme přešli finálně z kaše na granule a zároveň se rozhodli pro finální krok - piraně musí z ohrádky. Očividně tam nejsou šťastné, většinu času v ní alespoň jedna prokvílí a to nedělá dobře ani jim ani nám a ani sousedům. Takže šla milá štěňátka trvale z ohrádky do krásy a volnosti pokoje. Do ohrádky se vrací jenom na vytírání a musím teda říct, že jsem nikdy nezažila tak silný motivátor k pilné a bleskové práci jako jejich jekot. Dokonce jsme kvůli tomu začali zásadně vytírat před desátou hodinou večerní, aby na nás nikdo nemohl zavolat policii kvůli rušení nočního klidu. Jsou to prostě ďáblové. :-)

Když jsem ale štěňátka před dvěma dny zvážila, zažila jsem šok - některá z nich přibrala sotva pár gramů (a to ještě těžko říct, čísla na váze lítají jako šílená a člověk se snaží intuitivně odhadnout, které je to pravé). Samozřejmě jsem se po tomto zjištění zachovala zcela dospěle. Zpanikařila jsem, došla k závěru, že štěňátka jisto jistě umírají, a zatímco mi bestie radostě a plné energie ožíraly kotníky, zcela zničená zavolala spolubydlící, abych se jí s tragédií svěřila. Kupodivu moji jistě zcela realistickou teorii popřela a místo toho vyvinula novou:

1) štěňátka trvale přešla na nový typ stravy

2) narozdíl od malé ohrádky pobíhají po velkém pokoji a větší část dne tráví hrami a pronásledováním Evey

3) je takové vedro, že ona teda chuť k jídlu nemá a silně pochybuje, že jsou na tom pirani v kožichu lépe

Jestli měla pravdu uvidíme dneska. V každém případě jsem jim uvařila vývar, který dostávají ke granulím, a přinejmenším Evey je z něj nadšená. :-)